Národní cenu za architekturu letos získala pražská lávka HolKa spojující dva břehy Vltavy

Národní cenu za architekturu letos získala Štvanická lávka v Praze, která je dílem autorů Petra Teje, Marka Blanka, Jana Mourka, Aleše Hvízdala a Jana Hendrycha. Ocenění dnes v Praze na 31. ročníku soutěže předali zástupci Obce architektů. Cenu za celoživotní dílo obdržela Vítězslava Rothbauerová. O hlavní cenu Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu usilovalo 207 projektů, porota ocenila projekty v několika kategoriích.

Z novostaveb mělo nominaci 14 projektů, první místo obdržela přístavba základní a mateřské školy ve Studenci na Semilsku. Za nejlepší krajinářskou architekturu a zahradní tvorbu vybrala porota Park historie Aš na Chebsku. Kategorii Rekonstrukce vyhrál ze 17 nominovaných projekt Konverze obilného sila Automatických mlýnů v Pardubicích a první příčku v kategorii Rodinný dům obsadil projekt s názvem Stodola v Čilé na Rokycansku.

V kategorii Urbanismus získal nominaci jeden projekt, a to rekonstrukce tržiště Pod kaštany ve Zlíně. V kategorii Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře porota ze sedmi projektů ohodnotila jako nejlepší Svatováclavskou mříž vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. V kategorii Interiér první místo získal koncertní a multifunkční sál Císařských lázní v Karlových Varech, nominovány byly dva projekty. Nejvíce šetrnou stavbou se stal Park Zdeňka Kopala v Litomyšli. Seznam všech 50 projektů, které postoupily do finále je webu Obce architektů.

Porota byla vytvořena jako v minulých ročnících z pěti členů, ze kterých jeden může být původem z České republiky. Vítěze vybíral americko-izraelský předseda poroty Rafi Segal, Dánka Anne Beimová, Finka Pia Kuusiniemiová, Martin Jančok ze Slovenska a zástupce tuzemských architektů Michal Gabaš.

Obec architektů je přímým pokračovatelem Sdružení architektů, které bylo založeno v roce 1921. V roce 1989 se transformovala ze Svazu Architektů a v letech 1990 až 1993 se podílela na založení profesní organizace České komory architektů. V roce 1948 byl spolek zakládajícím členem Mezinárodního svazu architektů. Spolek si dává za cíl propagovat českou architekturu odborné a laické veřejnosti v Česku i v zahraničí.

Štvanická lávka

Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek

Autoři sochařských prvků:Aleš Hvízdal, Jan Hendrych

Adresa:Praha, Česká republika

Investor:Hlavní město Praha, Petr Hankovec

Soutěž:2017

Realizace:08/2023

Náklady:300 000 000 CZK

Realizační dokumentace lávky: TOP-CON SERVICES, s.r.o.

Zhotovitel stavby: SKANSKA A.S.

Dodavatel UHPFRC konstrukce: KŠ PREFA s.r.o.

Architektonické řešení

Konceptem mostu je prostorová křivka vinoucí se krajinou. Jemná prostorová křivka je konstruována jako plynulá cesta vycházející z dynamiky pohybu chodců a cyklistů. Koncepce konstrukce mostu reaguje pokorně na panorama Prahy, na napojení na holešovický a karlínský břeh i na urbanistický návrh řešení ostrova Štvanice. Je zvolena konstrukce, která nejde do výšky, nebrání chodcům a cyklistům v pohledech na městskou krajinu. Mostovka je podepřena dvěma nábřežními opěrami, dvěma pilíři na krajích ostrova Štvanice, tak aby do ostrova co nejméně zasahovala a dvěma pilíři v nesplavném rameni řeky Vltavy. Na Štvanici volně klesá rampa, jejíž půdorysná křivka kopíruje křivku hrany ostrova. Krajní pole konstrukce kvůli bezbariérovému a plynulému navázání na holešovické straně vertikálně klesá na úroveň chodníku na nábřeží. Toto pole je navrženo jako vertikálně pohyblivé v místě opěry, kde je umístěn hydraulický pístový mechanismus pro zajištění vertikálního zdvihu až nad úroveň povodně Q1000 (Q2002 + 1 m). Jedná se o zdvih cca o 3 m při pootočení pole kolem převislého konce u prvního pilíře ve Vltavě. Architektura mostu využívá minimalistického sochařského tvarosloví. Most je navržen z kvalitního ultra-vysokohodnotného betonu s rozptýlenou výztuží (UHPFRC – ultra high performance fibre reinforced concrete) s povrchem odpovídajícím lesklému bílému mramoru. Most je složen z prefabrikovaných segmentů, které jsou pomocí předpínacích kabelů sepnuty. Součástí konstrukce je i ornamentální bronzové madlo s figurálními prvky zvířecích hlav na koncích od sochaře Aleše Hvízdala. V madle je integrováno osvětlení lávky. Na ostrově Štvanice u vstupu na lávku je umístěna figurální socha Řeka od prof. Jana Hendrycha. Návrh zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži v roce 2017.

Konstrukční řešení

Hlavní nosná konstrukce mostu je tvořena spojitým železobetonovým nosníkem z UHPFRC s podélným předpětím a příčným řezem tvaru H. Jedná se o dva plnostěnné boční parapetní nosníky s mezilehlou deskou mostovky, která je podporována příčnými žebry. Výrobně a montážně jde o segmentovou mostní konstrukci tvořenou 57 prefabrikáty. Osa mostu je navržena jako plynulá křivka, vedená směrovými a výškovými oblouky. Pro zjednodušení prefabrikace je tato křivka upravena do plynulého polygonu tak, aby byl každý ze segmentů veden v přímce. Spojitý nosník, který spojuje holešovický a karlínský břeh plynule přechází v boční rampu odbočující na ostrov Štvanice a tvoří tak jednotný celek bez dilatačních spár. Krajní pole na holešovickém břehu je s ohledem na nutnost dodržení podmínky umístění konstrukce nad hladinou tisícileté vody (Q2002+1,0 m) v případě povodně navrženo jako zdvižné. V místě teoretické polohy nulového ohybového momentu je do konstrukce vložen mechanický čepový kloub, který umožňuje otočení tohoto pole kolem horizontální osy. Průchozí šíře v hlavním směru je 4 m a v místě rampy 3 m. Spáry mezi segmenty mostu jsou navrženy jako kontaktní, vystrojené smykovými ozuby s proměnnou polohou. Důvodem je postupná změna prostupu předpínací výztuže spárou. Segmenty nosné konstrukce jsou vzájemně spojeny vnitřním předpětím lany se soudržností, které je vedeno uvnitř průřezu lávky. Každý parapetní nosník je předepnutý kombinací 4 kabelů, kde v každém je 19 lan.

Zdroj: ČTK

Foto: Archiv Petra Teje, MArtin Pavlík, MHMP

Další ocenění

Cena za celoživotní dílo –  architektka Vítězslava Rothbauerová

Šetrná stavba – Park Z. Kopala, Litomyšl
Autoři:  Eva Wagnerová, Envicons

Urbanismus – Rekonstrukce tržiště Pod kaštany ve Zlíně
Autoři: Jitka Ressová, Jan Pavézka, Kateřina Kočová, Hana Maršíková – ateliér
ellement architects

Krajinářská architektura a zahradní tvorba – Park historie Aš
Autoři: Ondřej Píhrt, Štefan Šulek, Ondřej Laciga, Petr Kostner, Martina Kostnerová, Tomáš Prinz, Vladimír Dufek, Tereza Březovská, Filip Rašek, Pavel Směták – ateliér SOA Architekti, Ateliér KONCEPT

Interiér – Koncertní a multifunkční sál v Císařských lázních
Autoři: Petr Hájek, Martin Stoss, Nikoleta Slováková – ateliér Petr Hájek
ARCHITEKTI

Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo
v architektuře –  Svatováclavská mříž vstupu do chrámů svatého Bartoloměje v Kolíně
Autoři:  Tomáš Hladík,  Antonín Hůla, Vojtěch Ertl – ateliér Tomáš Hladík

Rodinný dům – Stodola v Čilé
Autoři: Filip Nosek – ateliér A2F

Rekonstrukce – Konverze obilného sila Automatických mlýnů
Autoři: Martin Prokš, Marek Přikryl – ateliér Prokš, Přikryl architekti

Novostavba – Přístavba základní a mateřské školy ve Studenci
Autoři: Adam Cigler, Martin Junek – ateliér Chramaí.

Čestné uznání v kategorii Interiér – Rekonstrukce severního křídla Fantovy budovy, historické části Hlavního nádraží
Autoři: Karel Scheib a Tomáš Holub – ateliér Anta 

Čestné uznání – Casa de mi Luna
Autoři: Martin Žižka, Jaroslav Smejkal – ateliér Studio Circle Growth
Web: https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/rocnik/2024/1180

Čestné uznání – Bytový dům Panorama Jih
Autoři: Jiří Kolomazník, Tomáš Růžička, Adéla Varmůžová, Dominika Štefková,
Matěj Ondruch, Kamila Dohnalová, Markéta Ravčuková, Igor Serenčko – ateliér
RIVIÉRA architekti

Čestné uznání – Léčebná zahrada sv. Josefa
Autoři: Přemysl Krejčiřík, Martina Šipošová, Kamila Krejčiříková – ateliér Krejčiříkovi