Český soběstačný dům

Investor a autor Českého soběstačného domu Pavel Podruh měl sen o rodinném domě, který bude nezávislý na inženýrských sítích. To se mu povedlo, a po čtyřech letech plánování a necelých dvou letech stavby si vychutnává výhled na lesy a louky Pošumaví.

Komplexní a komfortní řešení energeticky soběstačných budov, od umístění na pozemku a volby materiálů přes individualizovaný výběr technologií až po jejich vzájemné propojení a řízení, je v Česku nedostatkovým zbožím, a především velkou výzvou. Proto zvolil Pavel Podruh cestu k svému vysněnému domu prostřednictvím malé studentské architektonické soutěže a série workshopů na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Zadáním soutěže byl dům bez inženýrských sítí na zakoupeném pozemku. Od té doby se soutěž několikrát zopakovala a prošly jí stovky studentů ze všech vysokých škol u nás i na Slovensku. Hned z prvního ročníku soutěže si investor vybral jako architekta a projektanta svého domu, tehdy ještě studenta, Vojtěcha Lichého.

Architekt Lichý následně spolupracoval s technickým realizačním týmem – Michalem Klečkou, specialistou na lithiové baterie a solární elektrárny, Pavlem Fajmonem či Tomášem Vocílkou. Dohromady se ale na projektu podílelo zhruba 40 lidí z různých oborů.

Dva roky před samotnou stavbou testoval tým všechny páteřní technologie, včetně solárních panelů, baterií či vodního hospodářství. Cílem bylo vše maximálně dopředu jedna ku jedné připravit a vyladit. Po zkušenostech z testů bylo rozhodnuto, že dům bude primárně fungovat analogově, aby ho dokázal servisovat i lokální elektrikář. Disponuje pouze drobnými prvky chytré domácnosti.

Dílčí principy a řešení Českého soběstačného domu se dají využít nejen v dalších off-grid stavbách, ale především pro rekonstrukce i novostavby v běžné, „připojené“ zástavbě. Poskládat vše dohromady zabralo i velkému týmu celých 8 let.

„Připravit a postavit Český soběstačný dům mi zabralo skoro třetinu mého života a byla to doslova výprava za možnostmi šetrnějšího života. Všechno, co jsem cestou zjistil, jsem nakonec sepsal i pro další generace. Snažil jsem se to pojmout velice pragmaticky, možná až sebekriticky a rozhodně si dával pozor na jakékoliv lakování nazeleno,“ říká Pavel Podruh, autor projektu Český soběstačný dům.

Funkční materiál z jednovrstvého zdiva

Vnější stěny pod úrovní terénu jsou z jednovrstvého zdiva Porotherm 38 T Profi, které je ideální volbou pro obvodové nosné i nenosné zdivo domu o tloušťce 380 mm. Teplo akumulují srovnatelně jako klasické 30 cm bloky s dodatečným vnějším zateplením o šířce až 20 cm, a tak splní i ty nejvyšší nároky pasivních domů a nízkoenergetických staveb. Cihly navíc obsahují velké dutiny plněné minerální vatou, která je přírodní, a navíc díky speciálnímu ošetření nenasákne vodu. To zajišťuje optimální regulaci vlhkosti v domě a zdravou domácnost.

„Jednovrstvé zdivo jsme zvolili z několika důvodů, jedním z nich je určitě jeho funkčnost i bez dodatečné zateplovací vrstvy. Zároveň jsme potřebovali zdivo, které bude plnit právě nároky nízkoenergetických staveb, což Porotherm T Profi s tloušťkou 38 centimetrů splňuje. Použití zdiva nám navrhl náš architekt a zároveň i projektant, který na něj má dobré reference,” doplňuje Pavel Podruh.

To potvrzuje například i projektant a jednatel Atelieru Hestia Štěpán Polák:

: „Poptávku po jednovrstvém zdivu určitě vnímáme, jelikož investoři mají velký zájem o cihlu bez jakéhokoliv dodatečného zateplení. Jednovrstvé zdivo od Porothermu navíc našim klientům sami doporučujeme už v počátku tvorby projektové dokumentace. Většinou to pak dopadne tak, že si jej pro svou stavbu zvolí, díky jeho množství nesporných výhod, z nichž tou primární je určitě cena a jednoduchost manipulace. Dalo by se dokonce říct, že v 90 % případů projektových dokumentací pracujeme právě s cihlami pro jednovrstvé zdění a investoři jsou s nimi spokojení. Za tu dobu, co s ním pracujeme, jsme nezaznamenali žádné stížnosti.”

Pro vnější stěny s omítkou bylo využito zdivo o tloušťce 44 T Profi se zdicí pěnou Profi Dryfix. Vnitřní příčky jsou postavené z akustických cihel Porotherm 11,5 AKU Profi a Porotherm 19 AKU Profi. Strop je složen ze stropní nadbetonávky – beton C 25/30 a Porotherm nosníků a vložek o výšce 190 milimetrů.

Podkrovní i přízemní stěny jsou natažené izolační stěrkou. Vytápění je v domě formou desky podlahového vytápění Giacomini. Kročejová izolace je řešena čedičovou vlnou. Obklady dřevěného štítu domu jsou vyrobeny z modřínu. Střešní plášť s pálenou krytinou Tondach Planoton 11 je opatřen pojistnou hydroizolací Tondach FOL Mono. A slunná strana s fotovoltaickými panely zase střešním trapézovým plechem.

„Wienerberger na trh dodává komplexní portfolio pro výstavbu klasických rodinných domů, ale i pro náročné technologické stavby, jako je Český soběstačný dům. Díky synergii jednotlivých značek Pipelife, Porotherm, Tondach, Semmelrock, Terca, Penter, Wevolt a Leadax dokážeme nabídnout souhrnné řešení i pro energeticky úsporné budovy, které v kombinaci s nejmodernějšími technologiemi poskytují maximální energetickou efektivitu stavby,“uvádí PetrMagda, ​​komerční ředitel a jednatel společnosti Wienerberger.

O projektu

Použitý sortiment od Wienerbergeru:

• Porotherm T Profi
• Stropní trám POT a vložky MIAKO
• Hydroizolační fólie FOL Mono
• Střešní tašky Planoton 11

Zdroj: www.wienerberger.cz