Stavba

Český soběstačný dům


Investor a autor Českého soběstačného domu Pavel Podruh měl sen o rodinném domě, který bude nezávislý na inženýrských sítích. To se mu povedlo, a po čtyřech letech plánování a necelých dvou letech stavby si vychutnává výhled na lesy a louky Pošumaví.

Komplexní a komfortní řešení energeticky soběstačných budov, od umístění na pozemku a volby materiálů přes individualizovaný výběr technologií až po jejich vzájemné propojení a řízení, je v Česku nedostatkovým zbožím, a především velkou výzvou. Proto zvolil Pavel Podruh cestu k svému vysněnému domu prostřednictvím malé studentské architektonické soutěže a série workshopů na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Zadáním soutěže byl dům bez inženýrských sítí na zakoupeném pozemku. Od té doby se soutěž několikrát zopakovala a prošly jí stovky studentů ze všech vysokých škol u nás i na Slovensku. Hned z prvního ročníku soutěže si investor vybral jako architekta a projektanta svého domu, tehdy ještě studenta, Vojtěcha Lichého.

Architekt Lichý následně spolupracoval s technickým realizačním týmem – Michalem Klečkou, specialistou na lithiové baterie a solární elektrárny, Pavlem Fajmonem či Tomášem Vocílkou. Dohromady se ale na projektu podílelo zhruba 40 lidí z různých oborů.

Fotografie domu ve fázi hrubé stavby.

Dva roky před samotnou stavbou testoval tým všechny páteřní technologie, včetně solárních panelů, baterií či vodního hospodářství. Cílem bylo vše maximálně dopředu jedna ku jedné připravit a vyladit. Po zkušenostech z testů bylo rozhodnuto, že dům bude primárně fungovat analogově, aby ho dokázal servisovat i lokální elektrikář. Disponuje pouze drobnými prvky chytré domácnosti.

Dílčí principy a řešení Českého soběstačného domu se dají využít nejen v dalších off-grid stavbách, ale především pro rekonstrukce i novostavby v běžné, „připojené“ zástavbě. Poskládat vše dohromady zabralo i velkému týmu celých 8 let.

„Připravit a postavit Český soběstačný dům mi zabralo skoro třetinu mého života a byla to doslova výprava za možnostmi šetrnějšího života. Všechno, co jsem cestou zjistil, jsem nakonec sepsal i pro další generace. Snažil jsem se to pojmout velice pragmaticky, možná až sebekriticky a rozhodně si dával pozor na jakékoliv lakování nazeleno,“ říká Pavel Podruh, autor projektu Český soběstačný dům.

Fotografie hotové stavby (od fotografky Natálie Hilgertové)

Funkční materiál z jednovrstvého zdiva

Vnější stěny pod úrovní terénu jsou z jednovrstvého zdiva Porotherm 38 T Profi, které je ideální volbou pro obvodové nosné i nenosné zdivo domu o tloušťce 380 mm. Teplo akumulují srovnatelně jako klasické 30 cm bloky s dodatečným vnějším zateplením o šířce až 20 cm, a tak splní i ty nejvyšší nároky pasivních domů a nízkoenergetických staveb. Cihly navíc obsahují velké dutiny plněné minerální vatou, která je přírodní, a navíc díky speciálnímu ošetření nenasákne vodu. To zajišťuje optimální regulaci vlhkosti v domě a zdravou domácnost.

„Jednovrstvé zdivo jsme zvolili z několika důvodů, jedním z nich je určitě jeho funkčnost i bez dodatečné zateplovací vrstvy. Zároveň jsme potřebovali zdivo, které bude plnit právě nároky nízkoenergetických staveb, což Porotherm T Profi s tloušťkou 38 centimetrů splňuje. Použití zdiva nám navrhl náš architekt a zároveň i projektant, který na něj má dobré reference,” doplňuje Pavel Podruh.

To potvrzuje například i projektant a jednatel Atelieru Hestia Štěpán Polák:

: „Poptávku po jednovrstvém zdivu určitě vnímáme, jelikož investoři mají velký zájem o cihlu bez jakéhokoliv dodatečného zateplení. Jednovrstvé zdivo od Porothermu navíc našim klientům sami doporučujeme už v počátku tvorby projektové dokumentace. Většinou to pak dopadne tak, že si jej pro svou stavbu zvolí, díky jeho množství nesporných výhod, z nichž tou primární je určitě cena a jednoduchost manipulace. Dalo by se dokonce říct, že v 90 % případů projektových dokumentací pracujeme právě s cihlami pro jednovrstvé zdění a investoři jsou s nimi spokojení. Za tu dobu, co s ním pracujeme, jsme nezaznamenali žádné stížnosti.”

Pro vnější stěny s omítkou bylo využito zdivo o tloušťce 44 T Profi se zdicí pěnou Profi Dryfix. Vnitřní příčky jsou postavené z akustických cihel Porotherm 11,5 AKU Profi a Porotherm 19 AKU Profi. Strop je složen ze stropní nadbetonávky – beton C 25/30 a Porotherm nosníků a vložek o výšce 190 milimetrů.

Podkrovní i přízemní stěny jsou natažené izolační stěrkou. Vytápění je v domě formou desky podlahového vytápění Giacomini. Kročejová izolace je řešena čedičovou vlnou. Obklady dřevěného štítu domu jsou vyrobeny z modřínu. Střešní plášť s pálenou krytinou Tondach Planoton 11 je opatřen pojistnou hydroizolací Tondach FOL Mono. A slunná strana s fotovoltaickými panely zase střešním trapézovým plechem.

„Wienerberger na trh dodává komplexní portfolio pro výstavbu klasických rodinných domů, ale i pro náročné technologické stavby, jako je Český soběstačný dům. Díky synergii jednotlivých značek Pipelife, Porotherm, Tondach, Semmelrock, Terca, Penter, Wevolt a Leadax dokážeme nabídnout souhrnné řešení i pro energeticky úsporné budovy, které v kombinaci s nejmodernějšími technologiemi poskytují maximální energetickou efektivitu stavby,“uvádí PetrMagda, ​​komerční ředitel a jednatel společnosti Wienerberger.

O projektu

Typ objektu: nízkoenergetický a ostrovní (off-grid)

Lokace: u osady Kyselov, poblíž Vyššího Brodu v Jižních Čechách

Projektant i architekt: Ing. Arch. Vojtěch Lichý

Konstrukce: zdivo Porotherm 38 T Profi a 44 T Profi, stropní konstrukce od Porothermu (trámy POT a stropní vložky MIAKO), hydroizolační fólie Tondach FOL Mono a střešní tašky Tondach Planoton 11


Použitý sortiment od Wienerbergeru:

Zdroj: www.wienerberger.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..